Klub kaktusářů A.V.Friče Znojmě

Pěstování kaktusů a jiných sukulentů je  jednou z mnoha zálib, naplňujících smysl života mnoha generací amatérských pěstitelů zejména v Evropě. Čeští kaktusáři patří  k předním světovým pěstitelům  a od dob botanika a lovce orchidejí B. Roezla a zejména  A. V. Friče,  má kaktusářství u nás bohatou, úspěšnou a slavnou tradici. Rád bych následujícími řádky vzpomněl nejen historii této ušlechtilé záliby ve Znojmě, ale především přátel kaktusářů, kteří se o vznik klubu zasloužili a většinu volného času věnovali nejen pěstování kaktusů, studiu literatury, ale i propagaci společné záliby  s cílem zaujmout svým zápalem mládež, své budoucí následovníky. Bohužel, řada přátel kaktusářů už není mezi námi a tak si zavzpomínejme na ně i na ostatní znojemské kaktusáře.....

           Vznik organizovaného kaktusářství ve Znojmě

Koncem šedesátých let minulého století se mezi několika pěstiteli kaktusů ve Znojmě stále častěji hovořilo o možnosti založení nějakého kroužku či klubu. V tehdejším ČSSR existovalo již několik desítek základních organizací Svazu českých kaktusářů s ústředním výborem při Základní organizaci SČK Astrophytum v Brně. K realizaci stále nedocházelo a navíc jsme měli všichni zcela jiné starosti, jež nastaly po okupaci naší republiky vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968.

   Až na sklonku léta 1970 zásluhou několika mladých a nadšených kaktusářů, kteří postupně navštěvovali ty starší a zkušenější se kterými hovořili a setrvávali v dlouhých úvahách, došlo k zakládající schůzce. Ta se uskutečnila 17. října 1970 ve 14 hodin v místnosti tehdejšího Podniku bytových družstev na Malinovského ulici č. 14 ve Znojmě. Celkem se sešlo 18 zájemců. Bohužel už jsem nebyl mezi nimi, protože  1. října jsem narukoval na jednoroční základní vojenskou službu do Kdyně u Klatov. Po vzájemném představení se ujal slova pan Karel  Kolman a poté došlo k volbě a ustavení prvního výboru. Prvním předsedou nově zvoleného výboru byl pan Jan Jánský, jednatelem pan Karel Kolman, pokladníkem pan ing. Bohumil Meixner a místopředsedou pan František Melán. Dalšími členy výboru byli zvoleni pánové Pavel Pelíšek, Karel Klouda, Miroslav Gross a Oldřich Krejčí.

Dne 8. listopadu 1970 nám z Brna sdělili, že jsme se stali 82 základní organizací Svazu českých kaktusářů jehož předsedou byl uznávaný odborních JUDr. Bohumil Schutz. O týden později na první společné schůzi po přednášce pana Františka Melána padl návrh na pojmenování nové organizace po velkém českém cestovateli, botanikovi, etnografovi, dobrodruhovi, sběrateli a objeviteli nových druhů kaktusů Alberto Vojtěchu Fričovi. Schůzky bývaly jedenkrát do měsíce. Protože jsme neměli žádnou vlastní klubovnu či nějakou místnost, scházívali jsme se na mnoha místech ve Znojmě. Nejprve v bývalém Okresním domě pionýrů a mládeže (dnes Dům mládeže), později v salonku Hotelu Znojmo (dnes Česká spořitelna a.s.), v závodním klubu ROH Závodů Gustava Klimenta (dnes Městský archív), Agitačním středisku v Domě umění a nakonec jsme získali díky paní Hruškové trvalý azyl v sále Městské osvětové besedy na dnešním Masarykově náměstí. Ovšem některé schůzky bývaly přímo ve sklenících mezi kaktusy. Často jsme řešili pěstitelské problémy a obdivovaly nádherné rostliny u pana Prchala, Ing. Mirka Stehlíka, Pavla Kováříka, Oldřicha Míši nebo Pavla Pelíška.

Postupně sílící „normalizace“ společnosti a celkově tíživé ovzduší se neodrazilo v práci a zájmu kaktusářů. Schůzky byly zaměřeny na promítání diapozitivů z vlastních či jiných navštívených  sbírek kaktusů a nekonečné rozpravy o záludnostech a tajích pěstování i těch nějchoulostivějších rostlin. Prostě ryze odborná témata a tak se o nás nikdo jiný nezajímal. Zvali jsme lektory zvučných jmen z celé republiky. Naprosto nezapomenutelné byly přednášky kaktusářů evropského formátu JUDr. Bohumila Schutze a Zdeňka Fleischera z Brna, pana Bohumila Hladkého z Dobřínska u Moravského Krumlova, který nás učil roubovat kaktusy, MUDr. Habermanna z Plzně, ing. Chvastka z Ostravy, ing.Stuchlíka z Brna a MUDr. Romana Staníka a Ing. Hájka z Bratislavy, MUDr. Meixnera z Valtic  a mnoha dalších. A jak úžasné bylo seznámení a vyslechnutí přednášek Steva Bracka z Nového Mexika z USA či Ing. Buska z tehdejší Německé spolkové republiky, kteří přednášeli v Brně či v Praze anebo kaktusářů z Rakouska. To byl pro nás všechny přítomné skutečný svátek!

Domovinou kaktusů je celá Amerika. Cestovat nebylo možné, takže jsme hltali každé slovo, každý obrázek kaktusů nafotografovaný v domovině na nalezištích či obdivovali úžasné exotické krajiny, jež nám těch pár šťastných, kteří se z pracovních důvodů dostali za hranice říkali a promítali. A hovořili nejenom o kaktusech, ale i o zkušenostech které získali při cestování a pobytu, o realitě života v  těchto zemích. Schůzky se staly prostě oázou pěstitelského vzrušení a snění o realitě svobodného světa v tehdy jednotvárné a šedé normalizační současnosti budování socialismu. Mimo vzájemných návštěv jsme  navštěvovali i jiné sbírky kaktusů. Jezdili jsme společně auty za kaktusáři a jejich sbírkami nejen po okrese, ale i do zahraničí – tehdy na kaktusy velmi atraktivní a jedině dostupné Německé demokratické republiky, zejména do Erfurtu. Byli jsme ve sbírkách přátel v Bratislavě, Senici, v Brně, Břeclavě atd.

Krásné a známé byly sbírky u nás a mnohé ještě jsou: manželů Stejskalových z Miroslavi, legendární sbírka Bohuslava Hladkého v Dobřínsku, Karla Rychlíka z Lechovic, Karla Němce z Rokytné,  Jana Dusíka,  Oldřicha Míši ze Znojma, RNDr. Nechvátala,  Ing. Stuchlíka a další kaktusáře v Brně, bývalou sbírku pana Fleischera poté zahradníctví TAZS v Ivanovicích u Brna a další.

Navázali jsme  písemné kontakty s mnoha kaktusáři doma i v zahraničí. Dopisovali jsme si s panem Karlem Knížetem, který později emigroval do Peru a stal se světoznámým sběratelem i pěstitelem kaktusů,  s brněnským rodákem panem Zemanem-Sokolovem jehož osud zavál do daleké Alma Aty, či Maksutem Bekmaševem ze Ševčenka od Kaspického moře, s přáteli z Polska atd.

Fotografie jsou z roku 1972 z výročné schůze. Poslední dva snímky (1973) jsou z jedné z mnoha našich návštěv legendárního pěstitele kaktusů Bohumila Hladkého v Dobřínsku. Třídílné pokračování bylo již dříve otištěno v časopise KAKTUSY .  (pokračování)