Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pokus o vysvětlení původu některých jmen a názvů viničních tratí Znojemské vinařské podoblasti

16. 11. 2008

Obrazek K mnohým z nich se váže více či méně zajímavá událost, pověst o jiných nikdo neví proč tak byly pojmenované a jiné mají nepochybně i určitý půvab a zajímavou historii. Některá jména se opakují velice často, jiná ojediněle. Podle etnografa V. Frolce (1987) lze názvy viničních hor vydělit do několik skupin, jež jsou typické pro  celou moravskou vinařskou oblast. Rozdělení je orientační,  není možné přesné zařazení, protože lze některé názvy zařadit i do několika skupin současně.

a)       Viniční trať  byla v dávné minulosti nazývána  hora. Ta se skládala z jednotlivých vinic i v několika katastrech vedlejších obcí. Sousední vinohrady byly od sebe odděleny různě velkým příkopem (rúna) a na horním konci osázeny živým keřovým plotem  (frejdy, frýd). Vznikly tak například názvy Frédy (Horní Dunajovice-Domčice, Želetice). Výraz hora spojený  s přídavným jménem vysvětlujícím, zda jde o staré nebo nové viniční tratě - Stará hora (Božice, Křídlovice, Horní Dunajovice, Miroslavské Knínice,  Syrovice, Tasovice, Vedrovice),    Staré hory (Bratčice, Nové Bránice),  Nová hora (Božice,  Jezeřany – Maršovice, Moravské Bránice, Trboušany, Višňové). Z nově založených vinic se několik let neplatily daně a nazývaly se novosady nebo noviny ale  Nová viniční trať ( Litobratřice) je asi  jeden z novodobých názvů.

b)           Při pití vína je uvolněná nálada a veselí, tak vznikl možná i název  Veselá horaObrazek (Mělčany u Ivančic), Vinná hora (Vrbovec). Některá přídavná jména jsou méně či obtížněji vysvětlitelná např. Kokusové hory (Petrovice, Míšovice), často byla pojmenována podle zvířat Křečkovská hora (Trboušany)  nebo lze tušit pasteveckou činnost či výskyt porostu jež byl možná na pozemku před výsadbou Kraví hora (Konice u Znojma, Sedlešovice, Nový Šaldorf), Kozí hora (Dolní Kounice), Jalovcová hora (Moravský Krumlov), Řepná hora (Dolní Kounice). Šibeniční hora (Dolní Kounice) má patrně kořeny v minulosti výkonu hrdelního práva. Hory byly pojmenovány také podle místního určení či blízké vesnice: Olbramovická hora (Bohunice),

c)       Svoji roli v pojmenování hraje  nerovnost terénu, geologické, přírodní, půdní, klimatické  či geografické poměry: Za žlebama (Ořechov), Domovní písky (Dobelice), Píska (Maršovice), Na pískách (Jiřice u Miroslavi),  Písky (Vémyslice), Na kopcích (Dobřínsko ),  Slunný vrch (Vrbovec),  Dolina ( Ječmeniště),  Pustina (Božice, Hrádek), Pustiny (Hostěradice),  U hájku (Dobšice, Suchohrdly u Miroslavi), Remízek (Šatov), U hájička (Rajhrad), Hájek (Skalice u Znojma), Skalka (Dobelice, Krhovice), Skalky (Havraníky, Šatov ),  Na skalkách (Ořechov), Kamenný vrch (Dyje, Dolní Kounice),  U kamenů ( Slup), Šobes (Podmolí), U tří dubů (Stošíkovice),  Ořechový vrch (Dyjákovičky), Jižní svah (Hrušovany n. Jevišovkou), Špičák (Kyjovice, Tvořihráz), Stráně (Pravlov), Pod kopcem (Skalice u Znojma

d)       Častým námětem pojmenování byla jména svatého patrona a dalších atributů spojených s náboženstvím a církevními památkami nebo sloužící podle nich k orientací v terénu: U sv. Michala (Bohutice), U sv. Donáta ( Božice), U sv. Urbana (Vrbovec, Znojmo - Louka), U Auerového kříže (Borotice), Křížový vrch ( Břežany),  Pod křížem Obrazek(Kuchařovice), Za křížem (Znojmo – město), U Božích muk (Kuchařovice), U kapličky (Hnanice, Pravice, Troskotovice), Ke kalvárii ( Hrabětice), Jezuity (Mělčany), Vinohrady u sv. Markéty (Suchohrdly u Miroslavi), Peklo (Šatov), Nad kostelem (Troskotovice)

e)       Podle obecného označení tratí kde byly nebo jsou vinice,  případně doplněné bližším určením: Vinohrady (Branišovice, Dyjákovice, Prosiměřice, Hevlín, Hodonice, Moravský Krumlov, Olbramovice, Šumice), Vinohrádky (Miroslav), Za vinohrady (Damnice), Dolní vinohrady (Oleksovičky),  Přední vinohrady (Džbánice), Nad vinohrady ( Velký Karlov), U vinohradu (Miroslav, Šanov n. Jevišovkou),  U vinohrádku (Hostěradice), Vinohrady ke Křídlovkám (Hrádek),  Na vinicích (Jaroslavice),  Na vinici (Šatov, Tvořihráz, Výrovice), Kubšické vinohrady (Kubšice), Stará vinice (Těšetice)

f)      Názvy podle vzniku, velikosti a podoby pozemků: Široké - Klinky (Bratčice),  Dlouhé díly (Havraníky), Dlouhé čtvrtě (Suchohrdly u Znojma), Tři díly (Suchohrdly u Znojma, Těšetice),  Dílec (Jezeřany), Čtvrtky (Miroslavské Knínice), V dlouhých (Pravlov), Poloudily (Únanov), Volné pole (Hostěradice)

g)           Jména německého původu tvoří zvláštní skupinu rozšířenou zejména v našem pohraničí s Rakouskem a dříve osídleném německým obyvatelstvem (více Frolec, 1983). Výrazy bývají často počeštěné nebo smíšené, ale německý původ je docela  patrný:  Šác (Dyjákovičky, Vrbovec),  Weinperky (Miroslav, Hostěradice), Marše (Ivančice), Kásperek (Kuchařovice),  Pod Štajnberkem (Kyjovice), Štamberky (Němčičky),  Perk (Rybníky), Kacperky (Oleksovičky), Walberk (Vrbovec), Lampelberk (Ječmeniště), Gránice (Znojmo-město), Hüble (Němčičky)

h)           Podle bývalých majitelů tratí, názvů obcí nebo polohy u obce a případně vlastních Obrazekjmen: Našiměřická (Branišovice), Majerák (Břežany), Za Kočím (Břežany), Karlov (Dolní Kounice, Moravské Bránice), Babičák (Dyje), Knížecí vrch (Hnanice), U Chlupa (Hnanice), Nad vesnicí ( Hrabětice), Nad dědinou ( Maršovice), Zámecký kopec (Hrušovany n. Jevišovkou), Pod Sádkem (Kojetice n. Moravě), U zámku (Lechovice, Oleksovice), Břežansko (Makovice), V Písařových (Moravské Bránice), Fládnická (Hnanice).

i)      Podle vinařských  a jiných staveb: U hlásky (Bantice), Nad mlýnem (Dobříšsko, Syrovice),  U sklepů (Dyjákovičky, Valtrovice), Nad sklepy ( Chvalovice Nový Šaldorf, Vítonice, Vrbovec),  U sýpky (Skalice), U bunkru (Šatov), Nad kolibú (Troskotovice)